Šalvěj lékařská má aromatické, sametově hebké lístky zeleno-stříbřité barvy, které jsou trpké až svíravě nahořklé. Lze je použít i jako koření v kuchyni. Když je promnete mezi prsty, zajímavě voní. V Čechách se šalvěj pěstuje od 9. století, kdy se objevovala zejména v klášterních zahradách. Dnes ji lze běžně pěstovat na zahradě i v nádobě na balkonu či terase.
Šalvěj a její pěstování volně na záhonu
Rostlina potřebuje lehkou, kyprou a dobře propustnou hlinitopísčitou půdu. Šalvěji se daří i na suchých a na živiny chudých místech. Aby však dobře rostla, potřebuje slunné a chráněné stanoviště. Neuškodí vápnění. Rostlina nemá ráda hnojení čerstvým hnojem. Není nikterak náročná na zálivku. Naopak je třeba dávat pozor na přemokření, zejména když je chladno. Jelikož nesnáší mrazy, potřebuje na zimu ochranu. Stačí zakrýt jen chvojím.
Pěstování byliny v nádobě
Pokud nemáte zahradu, můžete rostlinu pěstovat v nádobě. Zde je třeba dodržet jedno zásadní pravidlo. Do jednoho květináče patří pouze jedna rostlina. Je zapotřebí dbát na to, aby květináč byl umístěn tak, kde je stále dostatek světla. Není třeba příliš výživná zemina, ani častá zálivka. Při pěstování v nádobě vám šalvěj vydrží zhruba 3 roky.
Péče, údržba a sběr šalvějových lístků
Konce výhonků šalvěje je nutné pravidelně zaštipovat. Tímto se podpoří kompaktní růst rostliny. Podstatný vliv má i hluboké seříznutí starších dřevnatých větviček. Rostlina rychle znovu obrazí. Po odkvětu je třeba suché květy ostříhat, aby nedošlo ke zbytečnému vysilování rostliny a nežádoucí tvorbě semen.

Čerstvé lístky šalvěje se mohou sbírat kdykoli, nejlépe však těsně před rozkvětem během slunečného a suchého dne v poledne. To obsahují nejvíce éterických olejů. Celá nať se sklízí 2x do roka. Uřízne se zhruba 10 cm nad zemí. Listy se suší při teplotě kolem 30 °C. Usušené lístky šalvěje mají šedo-zelenou barvu.
Šalvěj coby přínosné koření v kuchyni
Šalvěj se používá jako koření k telecímu a vepřovému masu, ale je také vhodná do omáček, nádivek, dochucení sýrů. Listy šalvěje je možné osmahnout na oleji a přidat k těstovinám. Výrazná vůně a hořká chuť s nádechem kafru se hodí k tučnějším rybám i masu. Používá se také při výrobě bylinkového másla a paštik.